|
|
Vady skiagramů
JECHOVÁ, Kateřina
Cílem mé práce bylo zjištění a dokumentování výskytu chybných skiagramů ve všech typech zobrazování, což znamená klasické filmy, nepřímá digitalizace computed radiography (CR), přímá digitalizace digital radiography (DR). Výzkumná otázka zněla "Zvyšuje se množství vadných skiagramů se zvyšujícím se počtem vyšetření?" Dokumentovala jsem výskyt chybných skiagramů v nemocnici České Budějovice za období leden 2013 až prosinec 2015. Práce je rozdělena na historii vzniku zobrazovacích médií a zobrazování pomocí všech typů zobrazení. Chybné skiagramy jsem rozdělila dle vzniku na vady způsobené obsluhou, vady způsobené pacientem a na vady vzniklé při zpracování. Při stoupajícím počtu vyšetření musí logicky stoupat i chybovost, tato úměra se však z dostupných statistik nepodařila prokázat neboť na počet vadných skiagramů mají velký vliv další faktory jako je zaškolení personálu a nákup nových přístrojů. Co se však prokázat podařilo je přímá úměra mezi počtem opakovaných vyšetření a chybou radilogického asistenta. Při stále stoupajícím počtu vyšetření a se zaváděním nové přístrojové vyšetřovací techniky a při rotaci pracovníků (nástupy absolventů, jak radiologických asistentů, tak lékařů jejich zapracování) je výskyt chybných skiagramů v nesouladu se stoupajícím počtem vyšetření. Sledování chybných skiagramů je v Nemocnici České Budějovice indikátorem kvality zobrazení, kdy je horní hranice stanovena na 2,5%. Ve sledovaném období se pohybuje v rozmezí od 0,2% do 1,76%. Pracovníci jsou každý měsíc a souhrnně jednou v roce seznamováni s počty a typy chybných skiagramů, aby se tyto chyby co nejvíce eliminovaly.
|
|
|
Digitalizace, výhody a nevýhody, srovnání s analogovou metodou zpracování RTG i s ohledem na dávky záření
TONCROVÁ, Silvie
Od objevení rtg paprsků uběhla již řada let, přesto je vyšetřování pomocí rentgenového záření i dnes jedním z nejčastější užívaných vyšetření. V průběhu let trvání radiologického oboru byly vyvinuty výkonné rentgenové přístroje pro základní skiaskopické a skiagrafické metody. V posledních desetiletích se u rentgenových přístrojů stále více uplatňuje výpočetní technika, která se stala také základem nových rentgenových vyšetřovacích metod a digitalizace se tak dostává i do oboru rentgenové diagnostiky. Cílem mé práce bylo porovnat výhody a nevýhody digitálního zpracování rtg obrazu oproti analogové metodě, porovnání ekonomických a provozních nákladů těchto systémů a dávek na jednotlivých přístrojích. Srovnání jsem prováděla na odděleních se systémy přímé digitalizace, nepřímé digitalizace a s analogovým zpracováním obrazu. Moje hypotéza, že při použití digitálních přístrojů je radiační zátěž pro pacienta nižší, byla potvrzena. Je to dobře patrné z tabulek a grafů, které dokumentují výsledky mého měření. Uvádím zde základní popis vzniku a tvorby rentgenového obrazu podle jednotlivých systémů, některé legislativní požadavky, vysvětlení základních pojmů a technické údaje o použitých diagnostických přístrojích. Tato práce je názornou ukázkou, že digitalizace v radiodiagnostice přispívá ke snížení dávky záření pro pacienta a pro velká zdravotnická zařízení je ekonomicky výhodnější. Digitalizované systémy jsou sice náročnější na softwarové vybavení pro vytvoření obrazu, ale správnou manipulací usnadňují a urychlují práci radiologického asistenta a tím i zlepšují kvalitu péče o pacienta.
|
|
|
Vytvoření expozičních parametrů pro prehistorický materiál
HOLUB, Jan
Výzkum prehistorického kostního materiálu pomocí RTG se stal již běžnou praxí. S rozvojem digitálních technologií se významně urychluje proces získání snímků a následná úprava přináší další informace, které zvyšují výtěžnost výzkumu. S existencí různých systémů není jasné, která technologie je nejvhodnější pro antropologické účely. Rovněž s ohledem na obrovské množství snímkovaného materiálu často získáme nekvalitní snímky, to vede k experimentování s nastavením správné expozice a tím ke zpomalení celého procesu zobrazení. Cílem mé práce je vytvořením expozičních parametrů na tento prehistoricky kostní materiál. Zhodnocení jejich přínosu pro jednotlivé systémy přímé a nepřímé digitalizace. Následné srovnání přístrojů po stránce obsluhy, rychlosti a kvality snímků a doporučení nejvhodnější technologie pro práci s tímto materiálem.
|
|
|
Analýza zpracování RTG obrazu
DOSTÁLOVÁ, Lucie
Analýza zpracování RTG obrazu V rentgenovém zobrazování od začátku klinického využití bylo jako záznamové médium používán film, posléze systém film {--} folie. V současné době jsou i v České republice filmové systémy plošně nahrazovány digitálním záznamem. Výrobci rentgenové techniky prosazují bezfilmovou technologii. Na rozdíl od jiných odvětví se rentgenový zobrazovací systém za posledních více než 100 let v základním principu příliš nezměnil. Digitální záznam lze snímat přímo s použitím velkoplošných detektorů nebo nepřímo za pomoci záznamových folií. Nedílnou součástí je i archivační systém. K výhodám digitalizace rentgenového zobrazování patří vytvoření kvalitního obrazu v prakticky reálném čase, jeho okamžitá kontrola, možnost následné úpravy, možnost digitální archivace a přenosu dat pomocí počítačových sítí, nižší provozní náklady, pokud je archivace pouze digitální, návaznost. Mezi nevýhody patří pořizovací náklady, vyšší náklady na provoz, pokud se digitální archivace provádí jak na server tak i na filmy. Přímá digitalizace rentgenového obrazu je založena na záznamu obrazu pomocí snímacích detektorů. K detekci se používají polovodičové systémy (flat panel detectors), které převádějí obraz vzniklý expozicí rentgenovým zářením přímo na obrazový záznam. Nepřímá digitalizace rentgenového obrazu je založena na záznamu obrazu na paměťové folie, které jsou uloženy ve speciálních kazetách, tvarem i velikostí podobných kazetám pro filmový materiál. Kazeta je po expozici přečtena v digitizéru, vytvoří se obdobný digitální záznam. Obrazová dokumentace je zhotovována i archivována v dnešní době již prakticky pouze ve formátu DICOM, který umožňuje plnou kompatibilitu v celosvětovém měřítku. Folie je opakovaně použitelná, zaznamenaný obraz se smaže intenzivním osvětlením.
|
|
|
Možnosti samostatné práce radiologických asistentů na detašovaných pracovištích
VICHROVÁ, Olga
V bakalářské práci jsme se zabývali rozdíly v rozsahu samostatné práce radiologického asistenta na různých typech detašovaných oddělení. V teoretické části jsme popisovali systém detašovaných oddělení a činnost radiologického asistenta na tomto oddělení. Fyzikální poznámky nezbytné k úvodu do problematiky práce radiologického asistenta na detašovaných radiologických pracovištích, popis analogového systému, rozdělení a popis digitalizace. V poslední části se zabýváme teleradiologií, o nichž se domníváme, že by v budoucnu mohla usnadnit práci radiologických asistentů na detašovaných oddělení. V práci jsme si stanovili za cíl získat názor na organizační a technické zkvalitnění činnosti radiologického asistenta na různých typech detašovaných zařízení pomocí digitalizace. K tomuto cíli byly stanoveny dvě hypotézy, že digitalizace usnadní a zkvalitní práci radiologického asistenta, a že digitalizace zlepší péči o pacienta. Obě tyto hypotézy byly potvrzeny. Výsledky byly získány porovnáním časových a ekonomických úspor v práci radiologických asistentů ve dvou různých typech zdravotnických zařízeních. Práce dokazuje, že digitalizace zkrátí diagnostické výkony, zkvalitní systém péče o pacienta, zrychlí a usnadní práci radiologického asistenta, a pro velká zdravotnická zařízení má ekonomické přínosy.
|
host ::
RSS.